Krevní skupina je označení typu krve na základě trvalé dědičné vlastnosti, jejíž podstatou je charakter antigenu uloženého na povrchu buněčné membrány červených krvinek (erytrocytů).
Druh krevní skupiny je celoživotně neměnný. Nejznámější a pro krevní transfúzi nejdůležitější jsou skupiny systému AB0 (skupina A, B, AB nebo 0), ale existuje jich mnohem více. Nejčastější skupinou v ČR je A a 0.
– Krevní buňky u lidí skupiny A a B obsahují jednu ze dvou různých molekul cukru (antigenu), které mohou vyvolat imunitní reakci organismu. Lidé se skupinou AB mají oba typy těchto molekul, zatímco lidé se skupinou 0 nemají ani jeden. Lidé si vyrábějí protilátky proti antigenům, které jim chybějí, což znamená, že osoba krevní skupiny 0 je univerzální dárce, naopak lidé skupiny 0 mohou dostat jen skupinu 0, lidé skupiny A mohou dostat jen A nebo 0, lidé skupiny B zase jen B nebo 0. Osoby skupiny AB jsou univerzálním příjemcem.
– Znalost krevní skupiny je nezbytná k provedení tranfuze a je jednou z podmínek pro transplantaci. To byl také důvod, proč do objevu krevních skupin někteří lidé po transfúzích krve umírali.
Chronologie hlavních událostí spojených s krevními skupinami:
1628 – Anglický anatom William Harvey publikoval teorii o krevním oběhu – podle ní srdce jako čerpadlo žene krev cévami. Podle do té doby přijímané Galénovy teorie krev vznikala z potravy v játrech, putovala do pravé poloviny srdce a z ní do poloviny levé, kde nasávala zde se tvořící “životní teplo”; při jeho předávání orgánům a tkáním se krev neustále spotřebovávala.
1667 – Pařížský lékař Jean Denis provedl první transfúzi krve člověku. Zatímco první se zdařila, po některých dalších pacienti zemřeli, a tak byly transfuze kolem roku 1680 zakázány.
1901 – Rakušan Karl Landsteiner ohlásil objev tří krevních skupin – A, B a C (později přejmenovanou na 0).
1902 – Na podnět Landsteinera objevili jeho kolegové Alfred von Decastello a Adriano Sturli nejvzácnější čtvrtou skupinu, dnes označovanou jako AB.
1907 – Český psychiatr Jan Janský nezávisle na Landsteinerovi objevil a správně klasifikoval všechny čtyři krevní skupiny (označené I, II, III, IV; až ve 30. letech byly krevní skupiny označovány A, B, AB a 0 podle Landsteinera).
1914 – Belgický chirurg Albert Hustin objevil chemikálii, která krev konzervuje – citronan sodný.
1940 – Karl Landsteiner a americký serolog Alexander Wiener objevili Rh-faktor, antigen odlišující krevní skupiny a poslední důležitý prvek k bezpečné krevní transfuzi.
2007 – Světová média zveřejnila informaci, že vědci našli způsob, jak změnit jednu krevní skupinu v jinou. Za pomoci bakteriálních enzymů dokázali změnit krevní skupinu A, B a AB v univerzální skupinu 0.